Květena.

Ve fytografickém členění České republiky se Český kras vyčleňuje jako samostatný celek jež patří do obvodu xerothermní panonské flóry. Označení "panonská květena" je stanoveno podle rostliných druhů vlastních květeně teplé uherské nížiny, někdejší Panonie. Ovšem naše středočeská xerothermní květena je ve skutečnosti daleko pestřejší směsicí různých fytografických prvků. Jsou zde zastoupeny druhy západoevropské i submediteránní. Xerothermní druhy se vyskytují na suchých a teplých stanovištích.

Centrální část Č. krasu s Doutnáčem a Velkou horou.

 Ne všechny druhy ale lze označit za teplomilné a suchomilné. To se týká zejména skupiny tzv. dealpínů. Jde o rostliny, které v chladnějším odbodí doby ledové sestoupily z hor do nižších poloh a podnes vytrvaly na stinných a chladných severních svazích. K těmto druhům patří: pěchava vápnomilná, lomikámen vždyživý, hlaváč fialový lesklý, dvojštítek hladkoplodý, hvozdík sivý..

Další skupinu tvoří druhy jež jsou dosud rozšířeny v horském pásmu vápencového alpského předhůří. Vyskytují se zde: penízek horský, devaterníček šedý, včelník rakouský, chrpa Triumfettiho.

Do panonské květeny můžeme zařadit: kosatec bezlistý český, kavyl Ivanův, třemdavu bílou, hlaváček jarní, koniklec luční načernalý, koulenku prodlouženou, hadí mord nachový, hrachor panonský, len rakouský, kamejku modronachovou, modřenec tenkokvětý.

K západoevropským druhům můžeme zařadit: bělozářku liliovitou, hozdík sivý, tařici skalní.

Hrad Karlštejn.

 Vyskytuje se zde celá řada orchidejí např. vstavač nachový, vstavač kukačka, vstavač mužský, okrotice bílá,okrotice mečolistá, okrotice červená, vemeník dvoulistý, střevíčník pantoflíček, kruštík širolistý, kruštík tmavočervený, rudohlávek jehlancovitý, korálice trojklanná, aj.

Z dalších vzacných druhů zde můžeme nalézt: hvozdík pyšný, lilii zlatohlávek, sasanku lesní, medovník meduňkolistý, křivatec český, lýkovec jedovatý, lýkovec vonný, bělozářku větvitou, kýchavici černou (byla zde vysazena), zvonovec liliolistý, plamének přímý, různé druhy záraz, hvězdnici chlumní, rozrazil rakouský aj.

Zajímavá svou barvou květu je pipla osmahlá.

Významné společenstvo rostlin tvoří šípákové doubravy. Jsou charakteristické jak bylinným patrem, tak výskytem charakteristických dřevin jako např. dubu šípáku, jeřábu muku, jeřábu břeku, jeřábu krasového, skalníku celookrajného, aj.

V další části "Alpína " je popsán sled různých společenstev jež osidlují stanoviště od skalních společenstev, až po lesní.okraje.

Okraj lomu Paraple.