Alpína a stepi Českého krasu.

Významnou příčinou pestrých rostlinných poměrů v Českém krasu je vápencový podklad. Umožňuje výskyt řady zajímavých rostlin, které zpravidla rostou jenom na půdách bohatých na uhličitan vápenatý, nebo takovým půdám zřetelně dávají přednost. Hovoříme o rostlinách vápnomilných tzv. kalcifytech. Poněkud chudší květena je na diabasovém a břidlicovém podkladu.

Zakrslá doubrava s třemdavou bílou a kamejkou modronachovou.

Na nejstrmějších skalách pozorujeme spíše jednotlivé trsy. Vyskytují se především tam, kde je v souvislé skále nějaká spára. V této těsné skalní štěrbině bývá dostatečné množství jemnozemi a dostetek vláhy, aby v ní skromná rostlina mohla vegetovat. Rostliny, které vnikají svými kořeny do sklaních spár, nazýváme chasmofyty. Nejvýraznějšími jsou některé trávy : kostřava přitvrdlá, pěchava vápnomilná. Dále pak tařice skalní, sesel sivý, včelník rakouský, vlnice chlupatá.

Jiný charakter má společenstvo více méně vodorovných skalních říms, menších plošinek a okrajů plošin při horním okraji skal. Na těchto místech se usazuje tenká půdní vrstvička, jež bývá zpevňována polštáři mechů i určitými druhy vyšších rostlin. V mělkých povrchových vrstvách zapouštějí kořínky rostliny jež nazýváme chomofyty. Na těchto stanovištích však hrozí.rostlinám sucho, neboť tenká půdní vrstvička brzy vyschne. Proto zde rostou jen rostliny jež jsou schopny sucho snášet. Zjara se zde objeví drobounké kvetoucí jednoletky (terofyty) jako např. rozrazil jarní, plevel okoličnatý, osívka jarní. Suchému letnímu období se výhýbají tím, že brzy vykvetou, přinesou plody za krátkého jarního období, a ostatní část roku přečkají v semenech. Trvale osidlují popsaná stanovište především rostliny tučnolisté (sukulentní). K ním patří různé druhy rozchodníků. Ve svých dužnatých lodyhách a listech mají značný obsah vody a díky poměrně malému celkovému povrchu slabě vypařují vodu.

Na mocnější vrstvě půdy se k sukulentům přidávají geofyty, rostliny s dužnatou podzemní cibulkou, oddenkem apod. Do této skupiny patří česnek horský, modřenec tenkokvětý.

Na strmých k jihu exponovaných skalních stěnách hovoříme o společenstvu kostřavy přitvrdlé a sesele sivého, popř.kostřavy přitvrdlé a tařice skalní. Pěchava vápnomilná je charakteristickým druhem hned několika různých společenstev. Může růst v širším rozmezí stanovištních podmínek. Na strmých zastíněných a vlhkých skalách tvoří spolu s lomikámenem vždyživým společenstvo výrazně dealpínského rázu. Nalezneme tu i dvojštítek hladkoplodý, rozchodník bílý aj. Na svazích s jižní expozicí tvoří pěchava vápnomilná s devaterníčkem šedým skalní společensvo v němž se prostupují druhy dealpínské s výrazně teplomilnými. Zde pak nacházíme sesel sivý, sesel fenyklový, mochnu písečnou, čistec přímý, mařinku sivou, koniklec luční načernalý,bělozářku liliovitou, bělozářku větvitou, žluťuchu smrdutou, žluťuchu menší aj.

V Českém krasu rostou i "dobré houby".

Na skalnatých a kamenitých stráních s povlovnějším sklonem je už hustota nadzemního roslinstva vyšší (30-50% plochy). Druhy rostlin kořenujících ve skalních spárách, širších dutinách i na povrchu se zde však všelijak kombinují. Hojněji se začínají objevovat i některé významné stepní trávy: kostřava valliská, vousatka prstnatá, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, válečka prápořitá, ostřice nízká. Vyskytují se zde i různé druhy cizopasných záraz.Těmto porostům říkáme skalní stepi.

Na ještě povlovnějších svazích s mocnější půdní vrstvou a jen ojediněle vystupujícími skalkami se travní a byliný porost téměř úplně zapojuje. Vytváří se drnové stepi různého charakteru. Rostou zde výše uvedené druhy trav i ostřice nízká. Tam kde převládá válečka prápořitá a sveřep vzpřímený přechází travnaté stepi v mezotermní louky. V Českém krasu jsou rozsáhlejší travnaté plochy zřejmě druhotně vytvořeny na místech, kde člověk odstranil les. Původně zaujímaly jen malé plošky na přechodu od skal k lesu, jako např. nad skalami nad Údolím děsu.

Dále od okrajových skal a na příhodnějších místech vyrůstají keře a stromky zejména dubu šípáku, jeřábu muku, dřínu, aj. Step přechází v lesostep a v teplomilné zakrslé doubravy. Na jejich okrajích se vyskytuje velklé množství zajímavých bylin, kvetoucích zejména od konce května do začátku června: třemdava bílá, vstavač nachový, hadí mord nachový, rozrazil rakouský, rudohlávek jehlancovitý. V teplých doubravách pak kamejka modronachová, plamének přímý, medovník meduňkolistý aj..